Nehoda  
   

     Nedávno jsem čirou náhodou projížděl místem, kde se stala dopravní nehoda. Není důležité, kde to bylo nebo co se stalo, důležitá je situace, ve které jsem se nacházel. Pomocných rukou již byla na místě spousta, u řady přítomných bylo vidět, že právě šli kolem, bez jakéhokoliv vybavení. Asi proto, že jsem jel kolem autem a vracel se od klienta, měl jsem u sebe spoustu zdravotnického materiálu pro poskytnutí první pomoci. Když jsem přišel na místo nehody bylo vidět, že jsem opravdu jeden z mála, kdo nějaké vybavení má. Jaké překvapení na mne ale čekalo, když jsem nabídl pomoc u jednoho ze zraněných a poskytl materiál k ošetření. Reakce jednoho z již přítomných "poskytovatelů první pomoci" na mnou poskytnutý materiál byla, zda nemám nic lepšího...nevím co lepšího než kvalitní, sterilní materiál si představoval...neptal jsem se a dotyčný materiál nakonec stejně použil. Dalším překvapením bylo, když jsem tutéž pomoc šel nabídnou k druhému zraněnému, kde byla také vidět absence nějaké lékárničky. Tentýž člověk, kterého neuspokojil před tím můj hotový ovaz č.3 mi řekl, že mám jít radši "bokem", že záchranáři již vše zvládnou. No nevím, které záchranáře myslel, když na místě ještě žádní nebyli. Poskytl jsem tedy co jsem měl i u druhého zraněného a šel tedy "bokem".

    Zmíněný mladý muž v roli záchranáře byl patrně "odborník". Kšiltovku měl otočenou kšiltem dozadu a se skutečnými záchranáři, kteří se za chvíli dostavili se kamarádsky zdravil. Nastal tedy okamžik k zamyšlení. Měl jsem vůbec zastavovat a nabízet pomoc? Lidí bylo na místě dost. Bylo správné, že jsem šel na místo nehody, nepřekážel jsem? Dalších otázek mne napadlo docela dost. Snažil jsem na ně odpovědět pomocí znalostí, kterých se mi doposud dostalo.

    Ano bylo správné, že jsem u nehody zastavil. Zdravotnického materiálu jsem měl u sebe dost a na místě jsem moc prostředků k ošetření neviděl. Na všech školeních první pomoci jsem slyšel pravidlo, že je nutné pokud možno zajistit všechny postižené při nehodě, protože se může stát, že i člověk, které navenek nevykazuje známky zranění může být zraněn. Může mít vnitřní krvácení, může být v šoku a pod.. I u této nehody byly tři zranění lidé, ale všichni přítomní pečovali jen o ty, na kterých bylo zranění nejvíce vidět. Třetí z postižených s obličejem od krve stál bez povšimnutí opodál u cesty a jen se díval. Byl při tom přímým účastníkem nehody a zcela jistě důležitým svědkem. Svoji pomoc jsem tedy nabídl i jemu do okamžiku, než přijela pomoc. Pán pomoc přijal...alespoň někdo :-)

    Na základě chování jednoho z přítomných bych možná příště mohl situaci vyhodnotit tak, že když opět nabídnu pomoc tak budu opět z místa odháněn a uslyším kritiku k nabízenému vybavení, tak proč bych měl pomoc vůbec nabízet. Tato zkušenost mne určitě do budoucna neodrazuje od toho, abych nabídl pomoc. Vzniklou situaci beru jako zkušenost. Vyzkoušel jsem si, že se dokáži okamžitě rozhodnout k nějakému řešení. Vyzkoušel jsem si, že dokáži uplatnit to, co jsem se na všech těch školeních a kurzech učil a to v klidu, s rozvahou. 

    Znám takové "pořekadlo", kdy se říká, že nejhorší, co člověka může potkat je srážka s bl...em. Není to tak úplně pravda. Jedna z nejhorších srážek je například při nehodě, kdy jde o zdraví člověka a v této situaci je nutné udělat maximum.

    Čirou náhodou jsem našel na facebooku video jak se chovat u autonehody. Myslím, že podobné kampaně jsou velmi užitečné. Video názorně zobrazuje zajištění místa nehody, i detaily jako je použití rukavic pro ochranu vlastního zdraví a pod. Viz. video: https://www.facebook.com/tytozvladnes/?fref=ts

3.7.2016  - Aleš Melka